Články o kávě

NA KÁVU NA HŘBITOV? V Berlíně bez problému

Kavárny se zajímavým konceptem nebo svým umístěním nejsou v dnešní době žádnou výjimkou, ba právě naopak jich vzniká celá řada. Od kavárny vybudované v prostorách historických veřejných toalet (Londýn) až po kavárnu s kočkami na stole, pod stolem i vedle něj (po celém světě). V květnu letošního roku otevřela své brány kavárna Café Strauss v Berlíně. Čím je zvláštní? Nachází se přímo v prostoru hřbitova Friedrichwerder­scher Friedhof, jehož historie se datuje až do roku 1844.

Místnost, ve které nyní můžete popíjet svůj šálek kávy, se v 19. století používala jako prostor ke skladování mrtvol. Ze strachu, že by mohl být někdo pohřben zaživa, se k nebožtíkům připevňoval zvonek a muž sedící na místě dnešních kavárenských toalet čekal až 3 dny, zda se neozve zvonění.

Bílé stěny a jednoduchý nábytek v interiéru může hostům snadno evokovat pocit, že se nachází spíše než v kavárně někde v kostele. Výhled z vysokých oken nebo terasy zase nabízí pohled na rodinné hrobky a okolní zeleň. Pro někoho morbidní zážitek, pro jiné oáza klidu a ideální prostor k posezení a relaxu. Na nedostatek zákazníků tu však většinou nenarazíte. Senioři, matky s dětmi, mladí lidé, místní kněz nebo i zaměstnanci hřbitova jako je zahradník či údržbář náhrobků si zde našli své útočiště. Ostatně sortiment kavárny nijak nevybočuje ze standardu a zajímavé spojení světa živých a mrtvých se pro mnohé stalo lákadlem.

Kromě konceptu kavárny je zajímavý i její mnohovrstevnatý název. Strauss je kromě příjmení majitelů i vídeňských hudebních skladatelů také označení pro pštrosa (Strauß), kterého najdeme na logu kavárny, i květin (Blumenstrauß), které se nosí na hroby.

Café Strauss však není jedinou hřbitovní kavárnou. V Berlíně se jedná například ještě o vůbec první hřbitovní kavárnu z roku 2006 Café Finovo (fin & novo: Ende und Neubeginn, tzn. konec a nový začátek) u hřbitova, kde odpočívají mimo jiné i bratři Grimmové. Nábytek i jiné vybavení v této kavárně je velice různorodý, neboť jej sem darovali lidé, kteří jej nepotřebují, nebo jim zbyl po zesnulých příbuzných. Nikdy tedy nevíte, komu patřila židle, na které sedíte, šálek, z nějž pijete, a ani ubrus na stole.

Hřbitovní kavárny, kterých nejen v Berlíně zřejmě ještě přibude, musí kopírovat otevírací dobu hřbitova, nesmí se intenzivně propagovat v okolí a nesmí ani narušovat důstojnost a poklid místa.

A co Vy? Slyšeli jste o takových kavárnách? Navštívili jste, či navštívili byste někdy takový podnik?

Proč nám můžete věřit?

Podobné články

Diskuze (0)

Máš dotaz? Nebo bys jen rád/a vyjádřil/a svůj názor? Pošli nám komentář.